www.004.cz >Homosexualita > Budu tě milovat na celý život II.

Autor: -cod->, Téma: Homosexualita, Zdroj: h:o)nza, Vydáno dne: 19. 03. 2009
Článek pochází z internetového magazínu 004.cz, ISSN 1214-4452. Všechna práva autorů vyhrazena.

Tak jak to je? Jsou homosexuálové promiskuitní už od přirození, nebo je to jenom nálepka, tak jako k Dolce patří Gabbana? Dokončení tématu.

První část tématu

Jiné cesty

Je zřejmé, že ač vychovaní heterosexuálními rodiči, od kterých získávali po celou dobu jejich dětství a dospívání jasný vzor co se vztahovosti týká, jejich život po opuštění rodinného kruhu dostává jinou podobu a oni se kromě svého osobního vyrovnání se svojí sexuální orientací musí naučit navazovat „jiné“ vztahy než jim byli do té doby představovány.

Zatím bohužel neexistuje větší množství natolik liberálních rodičů, kteří automaticky při výchově počítají i s touto variantou, že jejich dítě či děti „mohou“ být homosexuální a začlenit do výchovy i rovnocennou variantu předávání podoby takového vztahu.

Mladí gayové a lesby tak vstupují vybaveni do prvních vztahů s představou heterosexuálního páru a snaží se podle tohoto modelu žít. Je jasné, že dříve či později nastávají potíže. Párová dynamika tohoto vztahu má jiný rytmus než heterosexuální a pro takovéto dva jedince jsou postaveny k řešení důležité a těžké potíže.

Proto, aby tyto potíže zdárně vyřešili je ovšem důležité jak „vybavení“ od svých rodičů do dospělého života přišli. Vybaveni silnou osobností, která dokáže zodpovědně nést důsledky svých činů.

Homosexuální páry například ve své většině nedojdou společného naplnění v jejich dětech. Na to ovšem byli socializovaní a celý dosavadní život připravováni. Především tato skutečnost je zásadní pro fungování takového vztahu. Nutí páry, aby distribuovali tuto svou podmíněnost pouze mezi dvě osoby.

Bohužel po určitém čase zákonitě přichází stereotypní chování ve vztahu a pár tak musí hledat neustále oživování zautomatizovaných procesů mezi nimi. Jak už jsem psal, v tomto bodě je důležitá míra jejich zodpovědnosti za jejich vlastní chování a činy.

Co se věrnosti mezi homosexuálními páry týče je samozřejmě ohrožena více než mezi heterosexuály, resp. důsledky plynoucí z nevěry jsou u těchto jedinců méně fatální. Z tohoto a dalších důvodu získává určitý punc menší „neškodnosti“ než je u většinové populace. Bohužel také dává větší prostor k „úniku“ od řešení vztahových problémů. Tato menší fatálnost se sice netýká jejich společného soužití, týká se ovšem jedince, který byl podveden. Jeho pocity jsou stejné jako u kohokoliv jiného. Proto se často stává, že pokud takovýto jedinec, který sám přistupoval ke vztahu zodpovědně a s ochotou být věrný, získá pár takovýchto zkušenosti, na věrnost rezignuje.

Stereotyp v gay páru přináší i čím dál tím větší touhu po změně. Nehledě na to, že nastupuje i otázka po podobném naplnění v životě jako tomu může být u heterosexuálních párů. Jelikož toto naplnění nepřichází díky dětem, hledá gay jiné cesty jak k naplnění dojít.

Velmi často se jím stává určitá neustálá zamilovanost, která poskytuje „chemickou cestou“ jedinci pocit prožitku svého vlastního bytí, kterou ovšem nedokáže najít u „starého“ přítele či přítelkyně. Proto má potřebu neustále vyhledávat nové příležitosti.

Jelikož se v životě gaye stává středobodem on sám, nastupuje i určitý pohled na sebe sama přes vnější prostředí. Gay má čas a prostor věnovat se sám sobě svému vzhledu, svým koníčkům a dejme tomu i vzdělávání. Často se ovšem stává, že tento pohled přeroste do určité povrchnosti. Je více než pravděpodobné, že tento pohled očekává i od svého partnera a pokud se mu nedostává není pro něj problém odpoutat se a najít si někoho více jemu podobného.

Tím se dostávám k otázce hierarchie hodnot v životě homosexuálů. Jelikož gay velmi brzy ve svém mladém dospělém životě zjistí, že u něj nehrozí možnost zplození dítěte, může vstoupit do víru nevázaných sexuálních aktivit, které mu po určitou dobu dokáží život naplňovat. Ovšem pouze na velmi krátkou dobu a do doby zamilování se do objektu své touhy. V tu chvíli se samozřejmě pokouší vybudovat vztah se všemi svými pravidly a zákonitosti. V ten moment ovšem záleží na tom do jaké míry přijal model chování před vztahem. Jeho žebříček hodnot tak nabude jinou podobu než je u většiny společnosti.

Velmi důležitým faktorem je i prostředí, ve kterém se pohybuje. Základem je samozřejmě primární rodinné prostředí, které ovšem svůj vliv ztrácí, protože jedinec který z něho vychází prožívá a žije jiný model svého života než žili a žijí jeho rodiče i sourozenci a další členové jeho či její rodiny. A je tak nucen stavět své názory a rozhodnutí na svém vlastním úsudku a nově nabytých zkušenostech.

Při své další práci nejenom s homosexuálně orientovanými páry či jedinci tyto závěry konzultuji či konfrontuji. Někdo s nimi na základě svých zkušeností či vědomostí souhlasí, někdo samozřejmě ne. Na čem se ovšem shodneme naprosto všichni je to, že být věrný je v dnešní době velmi těžké. Ať máte rádi penisy či vagíny. Respektive mít kvalitní vztah je těžké. Míra těžkosti je ovšem relevantní. Závisí na kvalitě jedince, který je rozhodnutý takovýto vztah mít.